I já se hlásím o slovo

Dobrý den, celý den.

Obrázek: http://25.media.tumblr.com/tumblr_m3a364IMrI1rsnxeko1_1280.jpg

Jo, Nika už to psala. Stěhovala jsem se (už je to nějaký pátek), nicméně ještě milion věcí nemám zařízených tak, jak bych chtěla a jak jsem to plánovala. Má motivace se přesunula na trochu jiný level - spíš teď řeším, jak se uživím. A nejvíc sranda je, že bych se vzhledem k tomu jak vypadám, neuživila ani tělem! Ha, ha.
Mám mega problém. Vzhledem k tomu, že teď nemám moc peníze (čti - počítám každou korunu) nechodím teď cvičit "ven". Kdysi jsem si alespoň občas zašla na aerobic nebo spinning... To ale není ten problém, protože můžu cvičit doma...JENŽE...já se doma stydím! Ze spolubydlících tam většinou někdo je a když cvičím a vidím se u toho, tak je mi samotné zle a nechci tím někoho obtěžovat. Zní to jako strašná malichernost až trapnost, ale není. Docela se s tím peru, boty mám nachystané u postele, protože co kdyby náhodou (ale to "náhodou" ani náhodou nepřichází). A jsem z toho špatná a mám výčitky. Ale nechci mít výčitky.
Další věc je běhání. Běhám ráda a například loni jsem toho naběhala dost. Jenomže to bylo na vesnici, v pole, v lese, po pasece. Kde mě nikdo neviděl a když jo, tak jsem se slušně pozdravili a byla to paráda. Ale protože jsem malá zakomplexovaná kulička, tak se stydím vyběhnout ve městě a to i přes to, že dvě minuty od bytu máme park, kde chodí běhat každý. Ale já se prostě stydím. Dřív jsem taky běhávala i ve městě, ale na periferii a navíc se spolubydlící a bylo to úžasné. Teď mám ale spolubydlící, která radši pije pivo. A zbylí jsou chlapi, kteří taky radši pijí pivo, ale ještě radši lozí po skalách a na to mě neužije, neboť se mi ve výšce výše jak 3 metry začnou potit ruce a trpím panickou představou, že spadnu. A ten pád by nebyl jen tak obyčejný, ale asi takový, jako kdybych padala do Macochy. Každopádně jsem plná trapných předsudků a nemůžu si pomoct! Kdybych totiž já vyběhla do parku, tak každý, kdo se na mě podívá si hned řekne, že neběhám pro radost, ale kvůli tomu, že jsem bachratá a během si akorát odrovnám klouby. Takže mi zkuste poradit, jak s takovými problémy (pokud je máte) bojujete vy?!?

No a mimochodem, od založení blogu mám dole 4 kila. Obávám se ale, že to byla jen svalová hmota!
A mimochodem číslo dva: můj foťák se stále rozbitý, ale spolubydlící má, tak když něco uvařím, můžu to vyfotit a dát sem.
A mimochodem číslo tři: Niko, ještě jednou gratuluju!!!

Tak ČUS BAMBUS!

Eva