Mezivýsledky s překvapením

Od začátku hubnutí uběhl už nějaký ten pátek. Spousta věcí se daří, spousta taky ne. Sama sebe vidím každý den, nechápu, jaktože vypadám pořád "stejně". Výsledky celkově jsou, ale pokroky malé a malé a ještě menší, což je pro mě poslední dobou velmi demotivující.
Letos jsem se přihlásila do soutěže Hubneme do plavek, kde v podstatě ani o nic moc nejde. Podmínkou bylo napsat email, vyfotit se před, přihlásit se na portál Fitweb.cz a po nějaké době zhodnotit snažení a vyfotit se po. Úplně jsem na tuto soutěž zapomněla.
A najednou jako blesk z čistého nebe přišel email. Že se chystá ukončení soutěže, ať zašleme výsledky domácího hubnutí. Vůbec se mi do toho nechtělo, vždyť vím, jak vypadám a nic moc se nezměnilo. ALE NAKONEC JO! Něco se změnilo. Po vyfocení je vidět značný rozdíl. :-) Mínus 6,5 kg a mínus 10 cm přes břicho. Super!!! :-)

Po pár dnech mi přišla odpověď, že jsem mezi nejlepšími čtyřmi účastníky a že mě zvou do Prahy na finále. :-) :-) :-) Nemohla jsem tomu uvěřit. :-) :-) :-) Tak jo, jedu do Prahy. Skončila jsem celkově na druhém místě, jsem fakt nadšená, pořádný kopanec jít dál, až ke svému cíli. Asi to prostě dělám dobře!!! :-)

Zdroj: www.fitweb.cz

Zhodnocení svého snažení při "Hubneme do plavek doma".

Původní dopis:

Za poslední rok a půl roku jsem vliven nemoci a zajídání stresu přibrala něco přes 8 kilogramů. Celkově je moje nadváha ale mnohem větší. Cítím se nepříjemně a myslím, že je čas s tím něco začít dělat. Snad celý tuk jsem nabrala do horních partií (břicho, prsa a paže). Nejen, že se mi má postava nelíbí (vypadám jak "koule na špilkách"), ale bojím se i zdravotních problémů plynoucích z tohodle typu nadváhy. Doufám, že díky zdravé stravě a pohybu pomalu dojdu ke svému cíli. :-)

Chtěla bych zhubnout 8 kg, celkově potom kolem 13.

Zhodnocení:

Nakonec šly váha a centimetry dolů pomaleji než jsem si plánovala, ale vidím svou snahu a výsledek jako velmi pozitivní. Pravidelně jím, cvičím, vařím, plánuji a chystám, mám spoustu energie a dobrou náladu. Prostě skvělý pocit. 

Občas to taky nevyjde a dám si něco mimo plán, nebo mě přemůže lenost a nejdu cvičit, ale teď už jsem pochopila, že se z toho svět nezboří a po malých krůčcích se dá postupem času dojít k vysněné postavě. Hodně jsem také využívala portál fitweb, který je díky fitparťákům velmi motivující.

Zhodnocení v číslech:

                       

váha                  - 6,5 kg

prsa                  - 5 cm

pas                   - 6 cm

břicho               - 10 cm

boky                 - 3 cm

Tak čus bambus!

Pokračuji dál. :-)

Nikola

Jeden den podle Petra Havlíčka

Zdroj: www.mf.cz

Ráda čtu časopis Dieta. Název je sice trochu zavádějící, ale myslím si, že je to jeden z nejlepší časopisů s tématem zdravého životního stylu u nás (u nás rovná se v ČR :-) ).
Pro inspiraci jsem listovala staršími čísly, až jsem narazila na docela čerstvé květnové vydání, ve kterém je zpracovaný jídelníček na celý měsíc, který dělal Petr Havlíček. Vybrala jsem si jeden den, nejvíce se mi zamlouval hned ten první, nakoupila suroviny a pustila jsem se do toho.
Byla jsem zvědavá, jestli vůbec zvládnu jíst podle nějakého jídelního plánu, který vůbec neví, na co mám a nemám chuť. Jsem zastáncem teorie chaosu a momentální nálady, když mám na svačinu chuť na sladké, dám si jogurt a ovoce, pokud na slané, dám si něco jiného.....
Snídaně
3 dcl jablečného džusu naředěného s vodou (2:1) + 2 menší plátky celozrnného chleba + margarín + 1/3 kelímku cottage
Svačina
kiwi + bílý jogurt + 2 lžíce musli
Oběd
tortily s kuřecím masem a ledovým salátem
Svačina
malé jablko + bílý jogurt + celozrnná sušenka
Večeře
uzené tofu + brambora + zelenina
II. večeře

plátek pufovaného chleba + gervais + kousek zeleniny
Přes den sníst:
10 g nepražených ořechů

Snídaně

Dopolední svačina

Odpolední svačina

Oběd

Večeře

                                                       

II. večeře

A jak to tedy celé dopadlo?
Snídaně byla na první pohled úplně stejná jako má obvyklá. Dávám si každé ráno celozrnné pečivo, nějaké mazání, sýr (šunku) a zeleninu. No ale nic není takové jak se na první pohled zdá. Teď toho bylo mnohem víc. Zapila jsem džusem zředěným s vodou a cítila jsem se přejezená jak nikdy. :-P
Pořád jsem se cítila "na prasknutí", ale už byl čas na dopolední svačinku. Neměla jsem chuť ani hlad, ale když už jsem se na to dala, tak to vydržím. Jídlo bylo osvěžující, lahodné.
Na oběd byly tortily s kuřecím prsíčkem...mňááám...uf, musela jsem povolit pásek na kalhotech. Říkala jsem si, že je fakt nevím, kdy ještě do sebe nacpu tu ořechy, protože to už vážně není možné.....no nakonec hodinu po obědě, jsem je sezobla...žádný problém.
Při odpolední sváče jsem hledala jablko, nikde nebylo, kupovala jsem tři, nikde nic. Asi mi je někdo přibral, no nevadí. Takže svačina bez jablka, ale stejně jsem nestrádala.
Večeře se skládala s uzeného tofu, brambor a zeleniny. Tofu mělo být celý balíček, ale dala jsem 3/4, protože toho bylo vážně moc. Druhou večeři jsem snědla docela pozdě, protože se mi už nikam nevešla.

K tomuto stravnímu režimu jsem cvičila Jillian - 30 DS - level 1 a pak jsem ještě protáhla své tělo po kratší trase na kole.
                                  
Závěrem můžu říct, že jako divák pořadu Jste to co jíte, jsem nikdy nechápala, jak si účinkující mohou pořád stěžovat na to, že pořád jen jí a jsou neustále sytí, teď už to chápu. Pokud mají podobný program, tak museli být přejezení od rána do večera. :-)      :-)   :-)    
Jídelníčku podle Petra Havlíčka sama za sebe tedy dávám jedničku a určitě ještě někdy vyzkouším nebo se přinejmenším budu alespoň inspirovat.

TAK ČUS BAMBUS!

    NIKOLA                                                                                                            

I já se hlásím o slovo

Dobrý den, celý den.

Obrázek: http://25.media.tumblr.com/tumblr_m3a364IMrI1rsnxeko1_1280.jpg

Jo, Nika už to psala. Stěhovala jsem se (už je to nějaký pátek), nicméně ještě milion věcí nemám zařízených tak, jak bych chtěla a jak jsem to plánovala. Má motivace se přesunula na trochu jiný level - spíš teď řeším, jak se uživím. A nejvíc sranda je, že bych se vzhledem k tomu jak vypadám, neuživila ani tělem! Ha, ha.
Mám mega problém. Vzhledem k tomu, že teď nemám moc peníze (čti - počítám každou korunu) nechodím teď cvičit "ven". Kdysi jsem si alespoň občas zašla na aerobic nebo spinning... To ale není ten problém, protože můžu cvičit doma...JENŽE...já se doma stydím! Ze spolubydlících tam většinou někdo je a když cvičím a vidím se u toho, tak je mi samotné zle a nechci tím někoho obtěžovat. Zní to jako strašná malichernost až trapnost, ale není. Docela se s tím peru, boty mám nachystané u postele, protože co kdyby náhodou (ale to "náhodou" ani náhodou nepřichází). A jsem z toho špatná a mám výčitky. Ale nechci mít výčitky.
Další věc je běhání. Běhám ráda a například loni jsem toho naběhala dost. Jenomže to bylo na vesnici, v pole, v lese, po pasece. Kde mě nikdo neviděl a když jo, tak jsem se slušně pozdravili a byla to paráda. Ale protože jsem malá zakomplexovaná kulička, tak se stydím vyběhnout ve městě a to i přes to, že dvě minuty od bytu máme park, kde chodí běhat každý. Ale já se prostě stydím. Dřív jsem taky běhávala i ve městě, ale na periferii a navíc se spolubydlící a bylo to úžasné. Teď mám ale spolubydlící, která radši pije pivo. A zbylí jsou chlapi, kteří taky radši pijí pivo, ale ještě radši lozí po skalách a na to mě neužije, neboť se mi ve výšce výše jak 3 metry začnou potit ruce a trpím panickou představou, že spadnu. A ten pád by nebyl jen tak obyčejný, ale asi takový, jako kdybych padala do Macochy. Každopádně jsem plná trapných předsudků a nemůžu si pomoct! Kdybych totiž já vyběhla do parku, tak každý, kdo se na mě podívá si hned řekne, že neběhám pro radost, ale kvůli tomu, že jsem bachratá a během si akorát odrovnám klouby. Takže mi zkuste poradit, jak s takovými problémy (pokud je máte) bojujete vy?!?

No a mimochodem, od založení blogu mám dole 4 kila. Obávám se ale, že to byla jen svalová hmota!
A mimochodem číslo dva: můj foťák se stále rozbitý, ale spolubydlící má, tak když něco uvařím, můžu to vyfotit a dát sem.
A mimochodem číslo tři: Niko, ještě jednou gratuluju!!!

Tak ČUS BAMBUS!

Eva

Postátnicový a postěhovací a poaklimatizovací re-born :-)

Do naši životů vešla náročná fáze. Eva se stěhovala a já jsem se potýkala s učením a se stresem ze státnic. Vše je úspěšně za námi a po krátké aklimatizaci se sebou můžeme zase začít něco dělat.

Ve stádiu učení jsem se vykašlala na nějaké systematické každodenní cvičení, chodila jsem jen 1x týdně na aerobik, protože ten si nemůžu nikdy odpustit a párkrát jsem vyjela na kole. Jídlo jsem moc neřešila a taky jsem trošku nabrala, což vidím jako krok zpátky, ale nevadí, jde se zase na to!!!!!! :-)

Dnes jsem se probírala různými cvičebními videi co mám doma a taky nabídkou z nejbližších fitek a tělocvičen (nejbližší v mém případě ale znamená docela dost daleko!!). Nevěděla jsem, co budu cvičit, ale pak mi to došlo, já chci prostě znovu začít s Jillian - 30 DS a tentokrát to docvičit až úplně do konce!! (Minule jsem odcvičila jenom 2 levely.) Takže se opět budu opakovat, ale ta jednička je prostě skvělá, strašně mě baví a jsem ráda, že si doma můžu zacvičit něco pro mě tak zábavného. Akorát se musím přiznat, že po delší pauze, mi toto cvičení dalo více zabrat než bych čekala.

Jídelníček:
Snídaně: celozrnný chléb + lučina + šunka + zelenina + nápoj z mladého ječmene
Oběd: kuřecá prso + bramborovo celerová kaše + zelenina
Svačina: jablko + jogurt
Večeře: vepřová panenka v listovém těstě + houby + zeleninový salát
2. večeře: dietní shake

Obídek

Tak ČUS BAMBUS!

Nikola

Pokračování s 30 DAY SHRED

Welcome to level two!
Docvičila jsem 30 Day Shred level 1, ke konci mě tohle cvičení opravdu bavilo, těšila jsem na každé další. Sice byla to už rutina, ale zábavná. Při desátém opakování (dnu, nebo jak to nazvat) se mi ale cvičilo obzvlášť lehce, pár kapek potu a kilové činky mi připadaly jako z papíru. No jo, je konec, musím jít dál, čeká mě level 2. Zběžně jsem se mrkla na video dopředu, abych měla představu do čeho jdu, připadalo mi, že se to dá.
Opak byl pravdou. Na tohle jsem asi nebyla připravená. Z mého prvního pokusu jsem byla opravdu zklamaná, bylo to o hodně těžší, to je pochopitelné, ale vůbec mi to nic neříká. U cviku na protažení krční páteře se mi motala hlava, cvičení mě celkově nebavilo a skoro celou dobu jsem nadávala, ať už to skončíc. :-P .....Ó tohle budu muset cvičit ještě 10x? To snad ne!
Samozřejmě nic není tak horké, jak se uvaří. Druhý level už mám odcvičen 7x. A když vidím, jak se zlepšuji, s každým cvičením je to lepší a lepší a to mě žene dál. První den jsem mi myslela, že v životě nezvládnu cvik "dvojitý přeskok přes švihadlo" a dnes si tu hopsám jak "o závod". :-D
Na závěr tedy platí heslo Olgy Šípkové: "Úspěch se dostaví až po pravidelném opakování."

Malinkaté úspěchy už pocitově pomaličku poznávám. Cítím, že mám pevnější paže a větší kalhoty . Přesná čísla zatím neznám, protože pomyšlení na váhu a metr mě stresuje, takže jsem si měření a vážení na chvíli zakázala.

Zdroj: http://media4.onsugar.com/files/2013/02/06/6/779/7798614/60040a5fec95ce4e_30_day_shred.preview.jpg

Tak ČUS BAMBUS!

Nikola

Tvarohový jáhelník s jablkem

Tak jsem společně vařily,
tento příspěvek doplňuji s hodně velkým časovým odstupem. Ale nevadí, jedeme dál. Tento jáhelník je staročeská zdravá dobrota, která je sice na uplácání jednoduchá, ale pečení nějaký čas zabere. Není to buchta na plech za dvacet minut sakumprásk i s přípravou :-)

Na cca dvanáct kousků jsme použily:

500g balení jáhel
500g tvarohu
3 jablka o klasických rozměrech (na obrázku jsou dvě, protože to třetí bylo nefotogenické
2-3 vajíčka (v receptu jsem něšla 3, ale použily jsme dvě, protože já vejce moc nemusím)
50 gramů mouky (tu jsem daly samosebou celozrnnou)
citrónovou šťávu, rumové aroma (může být i rum, že jo :))
mandlové plátky na ozdobu
glukopur nebo cukr (třtinový) - jen na doslazení, dle chuti (já bych toho nejradši dala dvacetosm kilo, ale Nika by mě zabila)

¨

Jáhly jsem uvařily dle návodu a poté pracně scedily. Pak jsem k nim přidali žloutky (jeden vám ale musí zůstat na tvaroh), mouku a cukr. Nacpaly jsem to do formy a daly péct (220°C - tato hmota se peče docela dlouho, nemůžu s jistotou říct, kolik přesně minut. Jsem v tomhle hrozná, všechno dělám od oka a podle zkušeností. Nicméně hmota by měla nakonci téhle části vypadat zhruba tak, že by měla být ztuhlá (relativně "vysušená", prostě po dloubnutí by v ní neměl zůstat ďolík. Nicméně musíme brát v potaz, že se na jáhly poté dává zapéct ještě na cca 15 minut tvaroh a bílek. Co se týče teploty. Prvních deset minut peču na těch 220°C a pak to na 10-15 minut stáhnu na 180°C).

Dále si mezitím rozmícháme tvaroh se zbylým žloutkem a troškou cukru. Nastrouháme si jablka, k nim přidáme aroma a citrónovou šťávu a trochu cukru.
Jakmile uznáme za vhodné, že je "jáhlová fáze" hotová, rozprostřeme na ně jablka a a na ty tvaroh. Dáme péct na 10-15 minut.
A než se nám zapeče tvaroh, tak si vyšleháme sníh ze zbylých bílků s glukopurem. Sníh pak rozetřeme na tvaroh, posypeme mandlemi a dáme péct už jen na chviličku (většinou to vyndávám tak po pěti minutách, jak si ale můžete všimnout na fotce, tak jsem to tam s Nikou nechaly trošku dýl, protože jsem beztak řešily něco na facebooku a sníh nám chytl zajímavý odstín :-) ).
A je hotovo!

Pak už stačí jen naservírovat a jíst! Výborné k snídani!

Tak ČUS BAMBUS!

Eva   ( a Nikola :-P)

Forever alone

Ahoj, ahoj, ahoj!
Jsem meteosenzitivní! Poslední dva dny mě tak bolí kolena, že mi dělá problém sejít i schody. V žádném případě nemíním házet vinu na cvičení, protože musím říct, že si doopravdy hlídám, aby pozice, ve které provádím dřepy, výpady a podobně, byly správné. Házím vinu na počasí, protože to, co se v posledních dnech venku odehrává, nemá obdoby a mě už to vážně nebaví!
O víkendu jsem necvičila :-/ celou sobotu jsem strávila zařizováním jedné (troufám si říct) vydařené akce. A v neděli jsem byla tak rozbitá, že jsem sotva vylezla z postele :D :D :D. Včera a předevčírem jsem si zacvičila Jill 30DS. Dnes jsem to bojkotovala. Dala jsem si půlhodinovou sérii posilovacích cviků. Dala jsem si cviky na břicho, paže, záda. A taky na stehna a zadek. Všechno hezky vleže :-) záměrně jsem se vyhnula hopsání, dřepům a výpadům. Bolí to!!! Pravda je, že jsem se nezapotila jako s Jill, ale aspoň jsem něco udělala.

Jak jsem zatím na tom s Jill

A jsem nespokojená, protože jsem včera vypila cca 2l Kofoly. Obávám se, že v tomto případě, i když jí miluji, JE CO ŘEŠIT!
Nicméně už se těším, až se venku udělá trochu méně mrazivo a vyběhnu :-).
A dál, jsem zamilovaná. Už asi dva měsíce. Do karobu! Dávám si ho do jogurtu, do tvarohu, polívám si jím ovoce a nemůžu se užrat!

Tak ČUS BABMUS!

Eva